Medailony KLUKŮ Z PLAKÁTU

Mobirise

Robert Gyömbér

Nadstrážmistr, hasič Robert Gyömbér u Hasičského Záchranného Sboru hl. města Prahy sloužil více jak 26 let.

V červnu 2015 během operace mozku, prodělal mozkovou mrtvicis diagnózou AV a stal se částečně nepohyblivým.
Díky Nadačnímu fondu REGI Base byl Robertovi zajištěn speciální roboticko-rehabilitační pobyt v rehabilitačních ústavech v České republice.
V roce 2019 byl na pozemku manželů Gyömbérových nainstalován tele-rehabilitační kontejner, díky kterému má Robert k dispozici distanční terapii v jeho domácím prostředí, bez nutnosti komplikovaného dojíždění.

Robertův stav se výrazně zlepšuje a naším společným záměrem je získání dalších finančních prostředků.

Budiž tedy dalším krokem k získání financí tento kalendář, na kterém participovali pražští hasiči, bývalí kolegové bez rozdílu zařazení. Jsou mezi nimi velitelé čet, strojníci, velitelé družsteva dokonce i bývalý velitel směny B.
Koupí tohoto kalendáře přispíváte na pokračování Robertovy cesty k lepšímu životu.

Děkujeme Vám.
Za firmu KTH CHEM s.r.o.
Kateřina Procházková Havlíková

Mobirise

Daniel Biško

Taky máte někdy ten dojem, že někoho znáte celý život, přitom je to jen pár let? Tak přesně tenhle pocit mám s Danem. Nenechte se zmást vizáží „masového vraha“ , Dan patří mezi ty nejlaskavější a nejhodnější lidi, které znám. Skvělý kamarád, milující táta, neuvěřitelnej pracovní parťák, puntíčkář a člověk, který má rád řád a pořádek, to všechno s velkou dávkou sebedisciplíny. Dámy a pánové, další hrdina dnešní doby a „KLUK Z PLAKÁTU“.

ppor. Daniel Biško 43. (Byšop)

Byšop započal svou hasičskou dráhu v listopadu roku 1996, kdy nastoupil k tehdejšímu podniku Transgas a.s. jako hasič na Kompresní stanici v Kouřimi. V červnu roku 1999 byl přijat k Hasičskému Záchrannému Sboru hl.m.Prahy, konkrétně na céčkovou směnu stanice Petřiny. O půl roku později byl přeložen na stanici v Krči, tentokrát za směnu A. Tady se v roce 2006 stal také velitelem družstva. Pak následovalo další povýšení. Od roku 2015 zastává post velitele čety na své milované stanici na Petřinách. Dan má za sebou stovky a tisíce různých zásahů, požárů průmyslových hal, velké množství výjezdů na dopravní nehody, sebevrahy, atd. V souvislosti s typicky pražskými případy nelze nezmínit první požár Tržnice Sapa v roce 1999, podvodně v roce 2002, požár Výstaviště v Holešovicích v roce 2008, povodně v roce 2013, a asi nejvíce medializovaný požár posledních let, požár hotelu v Náplavní ulici v lednu 2018.
Aby té hasičiny neměl málo, ve volném čase se věnuje jednotce SDH Tatce, kondiční cyklistice a je také vášnivým sběratelem hasičských insignií, hlavně nášivek hasičů z celého světa, kterých má v kanceláři několik desítek.

Mobirise

Jan Sedláček

Jen málokdo se pořád tak směje a usmívá jako Honza. Když byl Honza prcek, rád o sobě říkával, že jednou bude buď hasič, nebo bezdomovec 😊Celkem fajn je, že vyšla ta první varianta, možná právě proto, že Honza odmaturoval jako strojník požární techniky na hasičské škole v Chomutově a dnes je dokonce členem USAR teamu.
Bylo celkem logické oslovit na tuto charitativní akci právě jeho. Honza bez váhání souhlasil, tudíž i on bude součástí kalendáře na podporu bývalého kolegy Roberta. Honza jevýbornej parťák při čištění čehokoli, a že jsme toho už spolu vyčistili, ale hlavně kamarád😊Nikdo by asi nespočítal ty naše hodiny povídání o kravinách. Povídá pořád, totižvíc než já (!!), a to i ve chvílích, kdy s ležérností sobě vlastní šlape do obrovskýho kopce a stíhá u toho ještě elegantně usrkávat pivo, přičemž myostatní, umíráme. Mám tohokluka prostě ráda,a ráda mám i jeho skvělou ženu Terezku, která je stejně jako on, neskutečně milá a usměvavá. Takže, dalším z cyklu „KLUCI Z PLAKÁTU“ je další rytíř a hrdina ulice, Honza.

Jan Sedláček 33 let. (Sedli)

Honza byl už jako desetileté dítě členem SDH Nové Strašecí. Potom v roce 2007, když trochu povyrostl, nastoupil k Drážním hasičům v Kralupech nad Vltavou. Ovšem v roce 2011 již nastupuje na centrální stanici Hasičského Záchranného Sboru hl. města Praha. Chvíli alternuje na centrále, potom v Radotínské stanici, kde zanechal nesmazatelnou stopu 😊 až nakonec v roce 2018 zakotvil na sedmičce, tedy na smíchovské stanici, kde je dodnes.
Stejně jako ostatní, Honza má za sebou celou řadu menších i větších zásahů, z velkých požárů nelze nezmínit požár v lakovně ve Zvoli u Prahy, kde bohužel v roce 2017 zemřel i pražský kolega Jan Odermatt z radotínské stanice, na jehož počest se každý rok organizuje pochod kolegů a přátel, a kterého se Honza pravidelně zúčastňuje.
Za zmínku stojí také jeho přítomnost při požáru dopravního letadla přímo v hangáru letiště v Ruzyni v roce 2012, mezi ty další větší události patří také výbuch v Kralupské chemičce v roce 2007, orkány Kyrill, Emma, Herwart a Sabine (kdo vymýšlí ty jména?), přičemž za orkán Herwart dostal Honza vyznamenání.
Od roku 2015 je členem USAR teamu a spolu s ním vyjíždí na mezinárodní cvičení, jako na to v roce 2017 v Estonsku, nebo 2019 na Sicilii.
Volný čas, dle jeho slov, už není co býval. Dříve měl čas si občas zajezdit na motorce. Teď se jeho volný čas týká především stavby domu. Honza je ale hlavně vzorný táta téměř tříleté dcery Julie.

Mobirise

Petr Zámyslický

To, že Balda velí směně na B na druhé nejvytíženější stanici v pražských Holešovicích, na té, která se postupem času stala legendou, je zřejmě jasné, že i tento PAN HASIČ má za sebou ledasco. Balda je obrovský sportovec, který (jen velmi) nerad prohrává 😊. Ve výčtu jeho sportovních aktivit je snad úplně všechno. Na druhou stranu nezná slovo „ne“ a dle jeho nejbližších kolegů je neuvěřitelně pracovitý, má rád naprostou upřímnost a bytostně nesnáší lež.Nesmím zapomenout taky na to, že je to mistr motorové pily!
Co mi ale naběhne jako první, když se řekne jeho jméno, je především jeho humor. Ano, velmi často ten klasicky drsný, hasičský. A ano, velmi často to schytám já 😊 I on se velmi rád zapojuje do různých „kanadských žertíků“, které jsou v Holešovicích povinnou tradicí a jejichž rafinovanost je dechberoucí.
V případě Baldy by se dal v podstatě opsat medailon Pavla Pečeného, jsou totiž nerozlučná dvojka, u sboru se jim říká „máma a táta“, bez ohledu na to, že jejich sexuální orientace je, alespoň myslím, normální. 😊 Kdo je máma a kdo táta dodnes nevím a myslím, že ani oni ne.
Jsem moc ráda, že i on se s ležérností sobě vlastní zapojil do našeho projektu, a i jeho budete mít šanci vidět na stránkách kalendáře, jehož výtěžek bude věnován bývalému kolegovi, RobertoviGyömbérovi.
Tudíž, dámy a pánové, táta, nebo máma, vynikající hasič, velitel, kamarád, hrdina dnešní doby a KLUK Z PLAKÁTU.

ppor. Petr Zámyslický 47 let. (Balda)

Rok 1993 byl rokem nástupu Baldy do Hasičského Záchranného Sboru hl. města Prahy. Prvním působištěm byla centrální stanice směny B, kde se v roce 2004 stává velitelem družstva a na tomto postu zde zůstává až do roku 2012. Během těchto let se potkává s podobnými případy, jako ti, o kterých už byla řeč. V tomto období dominovaly povodně v Praze, stejně jako ty na Moravě, pád vánočního stromu na Staroměstském náměstí, požár podzemních garáží poslanecké sněmovny, zřícení domů v Sokolovské a Soukenické ulici,požár Průmyslového paláce, požár tržnice Sapa, ten požár, kdy byl poprvé v Praze použit při hašení také vrtulník.
Tady si opět dovolím přímo jeho citaci: „Když jsme při zásahu na podzim roku 2005v Pobřežní ulici vyhrabávali zavaleného dělníka ve výkopu, po prsa cca 3 m hluboko, kryl mi záda Radek Vaniš, zvaný „bejk“. S nasazením vlastního života zabránil mému vážnému zranění, když se utrhla část zeminy, cca 300 kg a spadla Radkovi na záda. Způsobila mu komplikovanou zlomeninu lopatky s roční neschopností. Máš to u mě kámo,že jsi neuhnul!“
V roce 2012 se stává velitelem čety na stanici v pražských Satalicích a už v roce 2013 velí směně B na té proslulé trojce, tedy holešovické stanici, kde slouží dodnes. Zde ho potkávají další, často zmiňované zásahy. Byly to především požáry – pekárny Michle, lakovna ve Zvoli, nebo sklad pneumatik v Libni.
Balda má za sebou „sundání 14 osob“ z Nuselského mostu, desítky a stovky technických zásahů, od koček na stromě, přes dopravní nehody, až po otevírání bytů. Do rajonu Holešovic patří také Vltava, tudíž zásahy na suchu i ve vodě.
Je nositelem Zlatého kříže za dárcovství krve, oceněn byl za povodně a také primátorkou hl. města Prahy za orkán Herwart v roce 2017. Byl členem USAR teamu, byl lezcem a leteckým záchranářem.
Mezi sportovní úspěchy patří:2x 1.místo v MR hasičů v hokejbalu, 3. místo MR hasičů v ledním hokeji, 2. místo v adrenalinové štafetě na Zvíkovském mostu: lanovka z mostu do vody + plavání, běh + bungee jumping, výstup po laně jumarování, slanění do Macochy + vyjumarování, 2. místo v desetiboji, 1. rekord ZŠ ve šplhu o tyči 1988 😊
Tady už se přesouváme do volného času a já jen doplním výše zmíněné o kolo, moto, vysokohorskou turistiku, in-line brusle, manželku a děti – podle jeho slov, hlavně, když nejsou doma 😊

Mobirise

Josef Vosáhlo

Kdybyste ve slovníku hledali pojem drsný muž s citlivou duší, byla by tam fotka Pepy Vosy. Jen málokdo má tak dvojakou image jako on, nosí vzhled neohroženého hasiče, ale taky lásku k opeře.
Nikdo z kluků, o kterých je tento seriál osobních příběhů, sám sebe nevnímá jako hrdinu, v případě Pepy Vosy to platí jakbysmet. Tady mi ovšem dovolte citaci z tisku: „Dne 20. 6. 2009 projížděl pprap. Josef Vosáhlo okolo azylového domu sv. Gerarda v Brandýse nad Labem, ve kterém spatřil hustý kouř a plameny šlehající z okna objektu. Skutečnost, že obyvateli domu jsou převážně ženy a děti, zjistil až při jejich evakuaci. Následně začal likvidovat samotný požár. Bez dýchací techniky, jen s hasicím přístrojem se mu podařilo požár zlikvidovat. Poté provedl průzkum horního patra, zdali se tam nikdo nenachází a zavřel druhé křídlo budovy, aby zamezil distribuci kouře. Dále ještě zkontroloval ohnisko požáru. To vše se stalo ještě před příjezdem profesionální jednotky. Uchráněny byly nejen lidské životy, ale i škoda odhadovaná na 1 milion korun“.
Mně na tom fascinuje to, že se s tím nikde nechlubil, prostě vyvedl ven pár lidí, uhasil požár, sedl na motorku a zase odjel 😊 Pepa byl samozřejmě dohledán a oceněn. Takže, jestli si někdo zaslouží být označen jako hrdina, jestli se někdo dlouhý léta stará o toho, pro kterého je tato sbírka určena, pak je to právě on. Je mi ctí Vám představit charismatického „KLUKA Z PLAKÁTU“, kamaráda, výborného hasiče, tzv. dělníka ohně a svědomitého technika, Pepu Vosu.

Pprap. Josef Vosáhlo 47. (Pepa Vosa)

V roce 1993 Pepa nastoupil do podniku Hasiči Barvy Laky, tam si 5 let pobyl než se v roce 1998 posunul dál, do Hasičského Záchranného sboru Středočeského kraje, konkrétně na stanici v Říčanech u Prahy.
Ovšem již v roce 1999 vstupuje do řad HZS hl. města Prahy, a to přímo na centrální stanici směny B, kde slouží do dnešních dnů. Vzhledem k tomu, že centrální stanice je tou nevytíženější stanicí v Praze, která má denně v průměru 8 výjezdů, je Vám zřejmě jasné, že i Pepa nasbíral za svou kariéru nespočet ohňů, otvíraček bytů a výtahů, mnoho pomačkaných plechů, koťátek na stromě, ale i těch ikonicky velkých fajráků, což v součtu budou tisíce.
Tak jako jeho vrstevníci, postupem času zasahuje u velkých pražských požárů, v tomto případě musím opět zmínit požár tržnice Sapa, požár Průmyslového paláce na pražském Výstavišti v roce 2008, požár v areálu Michelských pekáren, nebo toho, kdy hořela střecha skladu pneumatik v Libni. Účasten byl samozřejmě povodní v roce 2002 a záchranných prací v souvislosti se zřícením části domu v Mikulandské ulici, stejně jako byl v Divadelní ulici po velkém výbuchu plynu. Z těch posledních musím zmínit požár v Sovových mlýnech, kdy byl v první linii a kde také hrozil výbuch propan butanových lahví. Na centrále jezdil na sebevrahy, kteří si vybrali blízký Nuselský most, časté byly a stále jsou technické zásahy, má za sebou nespočet požárů ve výškových budovách i v podzemních prostorách.
Mimoto je také technikem technické služby a tím pádem má na starost údržbu výstroje a výzbroje kluků z celé směny B, která čítá 27 hasičů, přičemž i tuto funkci vykonává bravurně, v tomto ohledu spolu totiž celkem často spolupracujeme.
Z jeho ocenění bych chtěla vyzdvihnout hlavně tedy „Cenu Primátora Hl. Města Prahy za záchranu obyvatel z hořícího azylového domu“, kterou v roce 2010 převzal z rukou Prezidenta České republiky Václava Klause.
Jeho volný čas se týká především rodiny. Je milovníkem divadla, opery a kultury obecně. Současně se zajímá o historii, motorky, především o veterány.

Mobirise

Martin Haušild

Dalším z KLUKŮ Z PLAKÁTU je jeden z mých nejmilejších lidí, kamarád, přítel do nepohody, „brácha“ a zpovědník, který stejně jako všichni ostatní z tohoto kalendáře snese označení hrdina.

Martin Haušild 42 let (Statna)

Martin jako mlaďas nastoupil ke sboru HZS Praha 1.8.1999. První 4 roky si odkroutil na centrální stanici a následně přesedlal na legendární holešovickou stanici, kde slouží dodnes.

Martin má za sebou stovky a tisíce výjezdů na druhé nejvytíženější stanici v Praze, účastnil se mnoha velkých ohňů, mezi které bezesporu patří požár tržnice SAPA a to hned dvakrát, požár Průmyslového paláce v roce 2008,požár podzemních garážích Poslanecké sněmovny v roce 2006, současně byl při dohašování a hledání těl obětí při jednom z nejtragičtějších požárů za několik desítek let na pražské Florenci v roce 2010. Za zmínku jistě stojí i účast na záchranných povodňových pracích apři likvidaci následků povodně v Raspenavě na Liberecku, samozřejmě při povodních v roce 2002 v Praze.
Během své služby nasbíral mnoho ocenění za záchranu života, povodně a další.
Mimoto, že je Martin hasič tělem i duší, jeho největší vášní jsou motorky. Motorky Martin nejen opravuje, ale také na nich závodí.

Mezi úspěchy, které nelze opomenout a při kterých na svém dresu nesl znak pražských hasičů patří: 4. místo Budapešť - BratislavaRally 2015 kat. moto, 2. místo BosnianWarrior 2017 kat. 450-600ccm, 2. místo AlbaniaRally 2018 v kat.M3, 3. místo Tirana 24 Hours 2018 v kat. M3, 2. místo AlbaniaRally 2019 Kat. M4, 4. místo Serresrally 2019 kat M4, 1. místo Tirana 24 Hours kat M4.

Mobirise

Miroslav Hrabák

Koloušek je taková moje „láska“. Chovám k němu téměř mateřské city. S Mírou je neskutečná sranda, ovšem fascinující na něm je to, že i přes svůj nízký věk dokáže být strašně zodpovědný. Je to rovnej kluk s velkou dávkovou nadšení pro věc, ctižádosti, disciplíny, lásky k hasičině, snahy pomoc. Nikdy mě nezklamal a vždycky dodržel co slíbil. To všechno jsou atributy pro to, aby z něj byl jednou správňáckej chlap a skvělý hasič. S Mírou se známe od doby, kdy nastoupil do pražských řad hasičů a za tu dobu jsme spolu umyli spoustu aut, přileb, vyprali desítky „bojáků“ a prokecali mnoho hodin.
Dámy a pánové, nejmladší hasič strašnické stanice, sportovec, hezoun, můj blízký přítel a fajn „KLUK Z PLAKÁTU“

Miroslav Hrabák 23 let. (koloušek)

Míra nastoupil k Hasičskému Záchrannému sboru hl. města Prahy 22.11.2017. Vždycky totiž věděl, že bude hasič, a nakonec si svůj sen splnil. Míra je strojník a slouží jako nejmladší hasič na pětce, tedy na stanici v pražských Strašnicích.

Z výčtu událostí, které stihl za ty 3 roky odjezdit jsou především požáry, například ten v mrazírnách Mochov v roce 2018, haly v areálu Michelských pekáren v roce 2019, požárstřechy skladu pneumatik v Libni v roce 2019, požár nákladního vozidla na mixování betonu v roce 2019 na Jižní spojce. Mimochodem na ten si velmi dobře pamatuji, stejně jako na oheň v Michli, mám je vždy spojeny s telefonáty s prosbou o pomoc při čištění 😊 Do výčtu patří samozřejmě i velké množství technických zásahů, otvíraček bytů, hořících odpadkových košů, bouraček, atd.
Protože Míra hasičinu miluje, je současně velmi aktivním členem JSDH Praha 11 Chodov.
Je držitelem medaile starosty MČ Praha 11 za reprezentaci MČ Prahy 11 a sportovní úspěchy v hasičských závodech TFA ve výstupu do věže.

Není jen hasič, je také nadšeným sportovcem, mezi jeho oblíbené sporty patří běh, lyžování, posilovna a jezdí na kole a bruslích.
Jeho největším koníčkem je mazlení …. mazlení jako octávky, která je neustále naleštěná a čistá a mám pocit, že každý týden něčím vylepšená 😊

Mobirise

Pavel Pečený

PAN HASIČ. Jinak nejde uvést tento díl. Až ho dočtete do konce, jistě mi dáte za pravdu.
Velmi dobrý kamarád, jehož jméno je spojeno s naprostou profesionalitou. V jeho případě si každý vybaví skvělého hasiče, velitele, přirozenou autoritu, kolegu, člověka, jehož kariéra není spojena jen s HZS Praha, ale také s hasicím systémem COBRA, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Když jsme s Pavlem během oběda na centrále připravovali jeho medailon, ptala jsem se ostatních kluků na výjezdy, které ještě nebyly zmíněny, nebo jsou zapomenuty, jenže je jich tolik a ke každému by bylo možné napsat samostatný článek, že jsme prostě udělali shrnutí téměř 30 ti leté kariéry jednoho velkého pohodáře, mužstvem oblíbeného velitele, který zdůrazňuje, že každý z jeho chlapů je originál, ale ve finále je to vždycky týmová práce. Než jsme dojedli oběd, dobrali jsme se k tomu, že jako ty nejtěžší případy lze jednoznačně označit ty, které se týkaly požárů ve výškových budovách a požárů ve sklepech a v podzemních prostorách obecně. Ostatně, těch mají za sebou pánové z béčkové směny centrální stanice opravdu mnoho, většinu z nich pod vedením Pavla.
Proto je mi ctí uvést dalšího novodobého rytíře, skvělého hasiče a modela, který se také objeví v charitativním kalendáři KLUCI Z PLAKÁTU.

Ppor. Pavel Pečený 49. let (Péči)

Pavel pochází z hasičské rodiny, tudíž jeho životní cesta byla víceméně jasná. Proto 1.10.1992 nastupuje k Hasičskému Záchrannému Sboru hl. města Prahy, na centrální stanici směny B, která je tou nejvytíženější stanicí v Praze s průměrným počtem 2 tisíc výjezdů ročně.
Jeho kariéra pokračuje na stanici v Krči, kde působí jako velitel družstva a následně jako velitel čety. Posledních 11 let je velitelem čety tam, kde začínal, na centrální stanici v Sokolské ulici. Pavel má za sebou více než 10 tisíc výjezdů, mezi které patří ty často zmiňované, požár tržnice SAPA v pražské Libuši, požár rafinérie v Litvínově, požár Průmyslového paláce na Výstavišti v pražských Holešovicích, byl při požáru haly v areálu pekáren v Michli, nebo toho s tragickým koncem, ve Zvoli u Prahy, stejně jako loni v červnu, kdy v šíleným vedru hasil požár skladu pneumatik v pražské Libni. Zasahoval při výbuchu plynu v Divadelní ulici a hned vedle, v roce 2018, hasil požár Národního divadla. V rámci mezikrajské pomoci byl v mrazírnách Mochov, jako ostatní kolegové také při vyčerpávajících povodních v roce 2002 v Praze, podobně jako při povodních na Moravě a v Liberci. Tím, že centrála sídlí kousek od Nuselského mostu, potkalo ho velké množství výjezdů na sebevrahy, dopravní nehody a jiné technické zásahy. Jeho rajonem je v podstatě celé centrum Prahy.
Péči byl členem USAR teamu jako zdravotník a člen vyhledávací skupiny, zúčastnil dvou misí v Turecku a Alžíru. Byl také lezec, letecký záchranář a současně instruktor.
Hodně zajímavá je ovšem jeho „kariéra“ s hasícím a řezacím zařízením CCS COBRA. Už v roce 2002 byl jejím prvním instruktorem v ČR, aktivně přednáší po celé Evropě, školí a cvičí hasiče z celé České republiky, ostatně cvičení, kterého jsem se několikrát zúčastnila i já a kolegové z Prahy, měly vždy velký úspěch. Se systémem COBRA se účastní celosvětových projektů, to vše pod záštitou Evropské Unie a Švédského Království.
Je členem JSDH na Zbraslavi a současně členem SDH Černošice Mokropsy.
O medailích a zásluhách se se mnou nechtěl bavit s tím, že jich pár v šuplíku má
Volný čas vyplňují hlavně jeho děti, lyžování, vodní sporty, nohejbal, čtyřkolka, dobrá muzika, vždy ho zajímal požární sport, ale úplně propadl zájmu o letectví a modelářství, mimochodem ty modely, co má doma jsou fakt dokonalý.

Mobirise

Petr Reichensdörfer

Reichy je uragán a přitom ho nejde nemít rád. Pro něj neexistujou žádný limity, možná právě proto slouží na legendární holešovický stanici, kde nikdy žádný limity nebyly. 😊Nikdo Vás tak luxusně nezmáchá oblečenou a namalovanou jako on. Jeho hod do bazánu jednoruč je léty vypilovaný. Nikdo Vám neudělá tak skvělý zvěřinový guláš jako právě on, ale nikdo Vás taky nebude po stanici honit s uvařeným jazykem z toho guláše, stejně tak jako se Vás nepokusí zapálit pomocí toaleťáku na wc, to vše s tím jeho andělským pohledem slušňáka. Po vstupu na stanici je třeba si dávat pozor, zda ho nemáte v zádech a za žádnou cenu nevyslovovat větu „to neuděláš“ 😊 Na druhou stranu i on patří mezi mé dobré kamarádya bezesporu mezi hrdiny dnešní doby. Právem si zaslouží být součástí seriálu „KLUCI Z PLAKÁTU“.

Petr Reichensdörfer 30 let. (Reichy)

Jeho první zájem o hasiče v roce 2012, kdy byl součástí Jednotky Sboru Dobrovolných Hasičů ve Vyšším Brodě byl zřejmě předzvěstí většího zájmu, protože již v roce 2015 nastupuje do řad Hasičského Záchranného Sboru Jihočeského kraje, kde slouží na stanicích Český Krumlov a Frymburk.
Reichyholákal větší záběr a více výjezdů, takže v roce 2017 přestupuje do HZS Praha na centrální stanici za směnu B. Koncem roku 2018, ve chvíli, kdy se uvolnilo místo řidiče, následuje přestup na už zmiňovanou „trojku“, tedy na stanici Holešovice.
Stejně jako jeho kolegové na stanici, která má v průměru 1800 výjezdů za rok, se účastní velkého počtu výjezdů, jejich různorodost je široká, ale patřil mezi ně například zásah při zřícení dvou pater domu v ulici Mikuladská v roce 2018, kde se podílel na záchraně tří zavalených dělníků, účastnil se také výjezdu v souvislosti s únikem plynu v ulici Masná, stejně jako celonočního hašení požáru z plošiny v případě mrazíren Mochovv rámci mezikrajské výpomoci. Mezi další výjezdy se jistě zařadí hlavně ty technické, dopravní nehody, odklízení následků po hurikánu v roce 2017, a další.
Reichy je strojníkem i maníkem a zároveň na trojce působí jako zdravotník. Jeho resuscitace jsou prý legendární. Za své působení u HZS Praha byl také oceněn primátorkou hl. města Prahy.
Mezi jeho koníčky patří 100% rodina, jeho „silná“ auta, určitě muzika, sport, historie a patří do kategorie lidí, kterým se říká workoholik.

Mobirise

Zlatko Slivarich

Zlatko je prostě zlatej kluk. Další z plejády borců směny B pražských hasičů. Kdykoli za ním jedu na kafe, na stole mám připravenou i zlatou Fidorku, Občas spolu vedeme velmi dlouhé hovory o životě, tedy pokud mi zrovna neodjede na výjezd. Mám ráda ten jeho nadhled, klid, který léty piloval při stovkách výjezdů na stanici ve Strašnicích. Hodnej a obětavej kluk, vášnivý nohejbalista. V neposlední řadě je to ale kamarád a velký sympaťák, který na projekt KLUCI Z PLAKÁTU bez váhání kývnul a já jsem fakt ráda, že zrovna on je součástí kalendáře na podporu Roberta.
Vážení, další pražský neohrožený ohňobijec a plákatovej kluk, Zlaťák.

Pprap. Zlatko Slivarich 49 let. (Zlaťák)

K Hasičskému Záchrannému Sboru hl. města Prahy Zlaťák nastoupil v roce 1994 jako technik chemické služby. Jen málo hasičů, které znám slouží od začátku pořád na stejné stanici jako on. Stanice č. 5 – Strašnice je mu tedy souzená a já myslím, že je tam rád Vzhledem k tomu, že je u sboru 26 let, je jasné, že i on má za sebou celou řadu různorodých zásahů. Na stanici, která má v průměru 1300 výjezdů ročně se rozhodně nenudí. Mezi ty notoricky známé a často zmiňované zásahy bezesporu patří požár tržnice SAPA, požár plnírny tlakových lahví s acetylenem ve firmě Linde, požár Průmyslového paláce v Holešovicích, ten nešťastný zásah, kdy hořela lakovna ve Zvoli u Prahy, byl u likvidace následků ptačí chřipky na Ústeckoorlicku, stejně jako při záchranných povodňových pracích a likvidaci následků povodní na Moravě a potom také, v roce 2002, v Praze. Když vybuchl plyn v Divadelní ulici v Praze v roce 2013, byl následně i tam.
Byl členem vyprošťovacího týmu v rámci soutěže ve vyprošťování.
Je držitelem několika ocenění a medailí, o kterých samozřejmě, stejně jako ostatní, nemluví Myslím, že se ale sluší zdůraznit jeho mimořádné povýšení za záchranu života.
Zlatko je rybář se vším všudy, často mi posílá fotky kapitálních úlovků a jeho volný čas tak v poklidu plyne u břehu Labe, kde má současně chalupu. Nutno dodat, že Zlaťák taky miluje nohejbal, který v rámci HZS Praha, hraje dlouhá léta. Je ženatý a má dvě, již dospělé děti.

Mobirise

Marek Steiner

Říká se mu Pan Božský. 😊Mára prostě vypadá jako model, přičemž jeho vizáž ve spojení s jeho mozkem, humorem a empatií, tvoří vražednou kombinaci. V souvislosti s ním mi jako první naskočí ta jeho naprostáaž drsná upřímnost, která je dnes tak vzácná. Naučil mě přijímat kritiku s lehkostí, o které jsem netušila, že jí mám. Stejně tak i to, že je potřeba vidět sám sebe kritickýma očima druhých a je jen na Vás, jestli se rozhodnete si z toho něco vzít, nebo to ignorovat.
Jeho otevřenost vůči blízkým je bezbřehá, a ačkoliv se ta přímočarost dost často hádá s Vaším egem, je potřeba. Mára je dříč s rozumnou mírou ctižádosti a osobně si myslím, že o něm ještě uslyšíte!
Jsem mu vděčná za to, že mi s celým charitativním projektem od začátku pomáhá, poslouchá moje dlouhý monology, nápady, změny, a přesto se mnou stále mluví😊 Jen málo lidí má mou důvěru jako on, a jen málo lidí si vážím pro to,kým jsou, jako jeho. Ostatně jeho mottem je citát Jana Třísky: „Když miluješ to, co děláš, nebo když miluješ to, co máš, v tu chvíli máš všechno, co v životě potřebuješ.“
Dámy a pánové, výborný hasič, přítel, parťák, sportovec, hrdina dnešní doby a neposlední řadě KLUK Z PLAKÁTU.

Marek Steiner 32 let. (Mára)

Hned jak se za Markem zavřely dveře střední školy (Výpočetní technologie), utíkal za svým snem, totiž být hasičem. Není tedy překvapením, že v roce 2007 nastupuje k Hasičskému Záchrannému Sboru hl. města Prahy, konkrétně na stanici číslo 4 - Chodov. Jak sám přiznává byla to pro něj zásadní profesní kapitola, na kterou nikdy nezapomene, stejně jako na osobnosti, které ho formovali a učili. Byli mezi nimi velitelé jako páni Šustr, Hemerka, Novotný, Stolárik, Volner, Jůna a pan Kostelníček.
V roce 2017 se stává zástupcem velitelem družstva na téže stanici a rok 2019 je nejen rokem jeho povýšení na post velitele družstva, ale také rokem stěhování na smíchovskou stanici. Ve spojení s jeho činorodostí a širokým záběrem, tady je Marek nadmíru spokojený, neb se angažuje při zajišťování činnosti USAR teamu, lezců a leteckých záchranářů.
Je srdcem hasič a týmový hráč, proto taky často zmiňuje, že by pro každého v jednotce umřel. S lidmi jedná na rovinu, což ostatně vychází z jeho již zmiňované upřímnosti. Každý, kdo dělá hasičinu, ať už profesionálně, nebo dobrovolně má jeho velký respekt. Sám je takésoučasně členem JSDH Písnice. Mára je dříč, puntíčkář a detailista, je náročný, ale především sám k sobě.
Během těch let u sboru jak profesionálního, tak dobrovolného, stačil odjezdit celou řadu velkých, či menších případů. Z těch velkých nelze nezmínit požár tržnice SAPA v roce 2008, požár s tragickými následky na pražské Florenci v roce 2010, stejně jako požáry trafostanice na Chodově a Průmyslového paláce v Holešovicích. V jeho výčtu jsou i požáry průmyslových hal, bytů, chat, povodně v Praze, tak i na Liberecku v roce 2013. Nedílnou součástí jeho práce jsou desítky zásahů ve spojitosti s dopravními nehodami, sebevrahy, byl u vlakového neštěstí v Českém Brodě, stejně jako na přehradách v Hostivaři a Šeberáku, kam vyjížděl v souvislosti s utonutím. „Užil“ si i ty orkány posledních let –Kyril, Ema, Herwart a Sabine.
Má dvě vysoké školy – Policejní a ČVUT, přičemž jak přiznává, požární věda a výzkum ho baví, na toto téma také přednáší. Školí velitele JSDH, je lektorem ve flashover kontejnerech a hasícího systému Cobra.
I Mára je držitelem různých plaket a ocenění. Myslím, že více je však hrdý na sportovní úspěchy, mezi které patří například 1. místo v mezinárodní týmové soutěži TFA Austria.

Co se sportů týče jsou to především adrenalinové sporty – surf, wakeboarding, lyže, hraje hokej a taky hrával rugby.
Volný čas vyplňuje z velké části jeho členství v JSDH Písnice, kde pilně buduje zázemí pro další generace mladých a nadšených hasičů, (resp. jak sám říká, magorů jako je on) 😊

Mobirise

Josef a Jan Křenovi

Jen málokdo může být označen jako hasičská autorita a v podstatě žijící legenda, jehož profesní kariéra byla s HZS Praha spjata celých 36 let jako právě ten, o kterém je tento medailon. Při vyslovení jeho jména se u nás doma téměř salutovalo. Napsáno a natočeno o něm toho bylo hodně, je tedy velmi těžké se neopakovat a zůstat originální. Josef Křen u sboru v roce 1984 začínal ještě jako požárník a prošel všemi posty až po velícího důstojníka celé směny B v Praze.
Pamatuju si, že se o něm vždy mluvilo jen s úctou a respektem. Když mi spolu se svým synem, který jde v jeho hasičských šlépějích, kývnul na účast v tomto projektu, byla jsem velmi poctěna. Asi bychom zde nedokázali vyjmenovat všechny zajímavé zásahy, kterých se zúčastnil, když jsme o nich mluvili, bylo jich prostě nepočítaně. Vybrali jsme tedy ty, které jemu samotnému utkvěly v paměti a které také krátce okomentoval, a protože ty komentáře jsou výstižnější, než cokoli bych napsala já, nechávám je v původní podobě. Moc si vážím jeho podpory v podobě účasti v tomto projektu, protože jeho jméno, aniž bych ho chtěla stavět na jakýsi piedestal, je skutečně v hasičském světě pojem. Ostatně představu, ať si každý udělá sám.
Současně Vám zde představím i jeho syna Honzu, to proto, že se oba v kalendáři objeví na jedné stránce. Ta vizualizace předání tzv. hasičského žezla z otce na syna mi přišla jako skvělý nápad, ačkoliv Honza už pár let u pražského sboru, shodou okolností na stanici, která figurovala i v začátcích jeho otce, slouží.
Je mi velkou ctí Vám tedy představit dva KLUKY Z PLAKÁTU, otce a syna, skvělé hasiče, bezesporu hrdiny doby a já pevně doufám, že i přátelé.

Josef Křen 58 let. (Křenoza) a Jan Křen 29. let (Pepíček)

Josef nastoupil k pražskému sboru dne 12.11.1984, okolnosti nástupu si můžete, ve velmi vtipné podobě, prohlédnout zde. Ještě předtím, jak sám přiznává, byl neúspěšným vysokoškolákem, střihnul si nějaké brigády a taky vojnu. Potom už přišli na řadu hasiči. Vzhledem ke složení jednotlivých hasičů, resp. Kluků z plakátu, Pepa všechny velmi dobře zná, byl dlouhá léta jejich velitelem. Jeho přesah i do dalších dvou směn je ovšem znatelný.
Tak tedy působení u pražského sboru ve stručnosti: 1984–1989 HS – 7, Smíchov (ještě starý Smíchov), 1989–2005 HS – 3, Holešovice, 2005–2020 HS-1, Centrální stanice.
Hasičem byl od roku 1984 do 1988, od roku 1988 do 1997 byl velitelem družstva, v roce 1997 se stává velitelem čety a tím je až do roku 2005. Právě v roce 2005 se na další dva roky stává zástupcem velícího důstojníka směny a poté, v roce 2008 se stává pro dalších 12 let velícím důstojníkem směny B HZS hl. města Prahy.
Zásahů v jeho případě bylo opravdu nepočítaně, bez korekce zde uvádím ty, které Pepovi utkvěly v paměti:
1986 – požár rotačky, Arbesovo nám. Praha 5 – první větší případ, který si pamatuji, jeden těžce popálený hasič, já jsem málem proletěl střechou, ale z vlastní blbosti.
1988 – podzemní požár v třetím suterénu Luxoru, Václavské nám.
1990 – požár ČK Lokomotiva – přišel se na nás podívat i prezident Havel.
1991 (možná 1992) – podzemní požár v paláci Rapid v ulici Na Můstku, opět třetí nebo čtvrtý suterén. Poprvé jsme si dýchací přístroje museli měnit v zakouřeném prostředí. Dost hnusný.
1996 – požár rafinérie v Litvínově – zde jsme se účastnili pouze dohašování.
Devadesátky v Holešovicích byly asi požárně nejvydatnější, ale to bych v paměti musel lovit mnohem víc.
2002 – povodně opravdu 6 vydatných 24hodinových služeb. Nejvíc o hubu byla asi likvidace 16 plechovek se sodíkem v zatopeném krytu CO v ul. Jankovcova.
2003 – Alžírsko – vyhledávání a záchrana osob po zemětřesení.
2003 – pád Vánočního stromku na Staroměstském nám.
2005 – Pákistán – poskytování lékařské pomoci po zemětřesení v polní nemocnici.
2005 – zřícení domů Sokolovská.
2006 – požár podzemních garáží Poslanecké sněmovny – podruhé a naposled výměna dýchacích přístrojů v zakouřeném prostředí.
2008 – požár tržnice Sapa tzv. první – 7. 9. 2008
2008 – požár Průmyslového paláce – 16. 10. 2008
2008 – požár tržnice Sapa s vrtulníkem – 6. 11. 2008 (asi nejvýživnější podzim za celé roky)
2009 – zřícení domu Soukenická.
2016 – požár Barrandovských kulis.
2017 – požár haly ve Zvoli.
2018 – Hromadná dopravní nehoda autobusu v Horoměřicích.
2019 – požár haly v Michli.
Co se týče dalších zásahů, tak se Pepa od roku 2008 často osobně angažoval při vyjednávání se sebevrahy (po vzoru předešlého velitele směny H. Havrdy st.), a v letech cca 1997 až 2012 byl také členem USAR. U všech výše zmíněných zásahů od r. 2008, mimo toho ve Zvoli u Prahy, Pepa velel.
Pepa je sportovec, v půlce devadesátých let organizoval sportovní vyžití v rámci směny B. Bylo to deset sportů (fotbal, hokejbal, tenis, běh, kolo atd.). Říkalo se tomu desetiboj, a byla to soutěž mezi stanicemi i mezi jednotlivci. Ze směny B se účastnila asi stovka lidí. Teď si jednou týdně zajde zahrát nohejbal, ale nejvíc ho zaměstnává práce na domě, věnuje se svému zahradnímu jezírku a zahradě vůbec, občas cestuje a pěstuje turistiku 😊. Ovšem na prvním místě je jeho rodina, která pro něj znamená opravdu hodně.
Syn Honza je u Hasičského Záchranného Sboru od 1.9.2011 a od počátku slouží na trojce, tedy na druhé nejvytíženější stanici v Praze, v Holešovicích. Je čerstvým ženáčem a otcem malého Pepindy. Kdo ví, jestli se tahle další generace objeví také v řadách HZS Praha. Jestli si snad někdo myslí, že to měl Honza díky tátovi u hasičů jednodušší, tak se velmi mýlí. Bylo to, jak už to bývá, přesně naopak. Honza byl přítomen u již tolikrát zmiňovaných zásahů, byly to povodně, požár dílny na Štvanici, požár střechy v Libni, ve druhém sledu byl u požáru ve Zvoli a haly v Malešicích. Jako kuriózní případ mi přijde záchrana lišky, kterou v potu tváře zachránil a ta ho následně pokousala 😊
Jeho volný čas vyplňuje rodina, sporty všeho druhu, kutilství a online hry. Jo, a taky má psa 😊

Mobirise

Josef Hrubý

Další kluk z našeho kalendáře a opět Pepa.
S Pepou se známe poměrně dlouho, po jeho přestupu z centrální stanice na osmičku, resp. radotínskou stanici na okraji Prahy, jsme se vídali dost často, už jen z toho titulu, že se tady dělaly testy chemie na počátku výzkumu a vývoje asi úplně nejčastěji. Vůbec, radotínská stanice je mému srdci blízká, sloužil tady jako velitel čety můj bývalý manžel a mám tady pár opravdu dobrých kamarádů. Pepa mezi ně samozřejmě patří. Tato stanice je navíc v úžasném místě, obklopena lesem, tudíž je tu božský klid a skvěle se tady griluje, tedy pokud samozřejmě nehoří, nebo není bouračka na okruhu, který je nedaleko. Pepa je sportovec tělem i duší, takže se spolu většinou bavíme tak, že on sedí na rotopedu, nebo cvičí a já mu povídám. Výhodou je, že toho tak řeknu více než on 😊, musím říct, že co do počtu slov mě slušně dohání. Je vtipnej a někdy drsně upřímnej, ale pro všechny jeho stránky osobnosti si ho moc vážím a mám ho ráda. Když jsem ho požádala o účast na tomto projektu, bez váhání souhlasil, takže jsem potěšena, že i on se přidal do řady pražských ohňobijců, kteří se nechali zvěčnit v našem kalendáři na podporu bývalého kolegy Roberta.
Dámy a pánové, sportovec, velký romantik, výborný kamarád, strojník a KLUK Z PLAKÁTU.

Josef Hrubý 44 let. (Švéd)

Josef nastoupil k Hasičskému Záchrannému Sboru hl. města Prahy dne 1.4.2006. Jeho kariéra začala na nejvytíženější centrální stanici v Sokolské ulici. Tady sloužil 10 let a poté, v roce 2016, se přesunul na již zmíněnou stanici v pražském Radotíně. Na centrále se současně potkal s některými kolegy, o kterých jsem psala v minulých medailonech, byl to třeba Pepa Vosa a Pavel Pečený.
Během těch dlouhých let služby v centru Prahy i on nasbíral ty ikonické zásahy jako požár tržnice SAPA, požár levého křídla Průmyslového paláce v Holešovicích, byl při záchranných pracích v souvislosti se zřícením domu v Soukenické ulici, stejně jako v Divadelní ulici po výbuchu plynu. Z větších zásahů, kterých se zúčastnil za stanici Radotín musím zmínit požár kulis na pražském Barrandově, ale bohužel také požár lakovny ve Zvoli v únoru roku 2017, kde na následky zranění při tomto zásahu zemřel také jeho kolega ze stejné stanice, Jan Odermatt. Na jeho počest se každý rok pořádá pochod jeho kolegů, rodiny a přátel, který vždy začíná na radotínské stanici a končí právě ve Zvoli u Prahy. Pepa se samozřejmě této akce pravidelně účastní.
Pepík má za sebou během svého působení u sboru tisíce výjezdů, právě se stanicí v Radotíně se pojí hlavně technické zásahy, vzhledem k její předurčenosti pro zásahy spojené s dopravními nehodami na Pražském okruhu, tudíž zde slouží mistři ve vyprošťování. Jezdí se samozřejmě i na požáry, nejčastěji jsou to chaty, byty a požáry travního porostu. Myslím, že legendární je i Pepova fotka ze záchrany koně😊
To, co ho ale charakterizuje velmi výrazně je jeho láska ke sportu. Pravidelně hraje tenis, účastní se běhu Gladiator, závodů Sparťan Race, Predátor Race, GladiatorRace a GladiatorTraining Kralupy. Volný čas tedy vyplňuje hlavně těmito aktivitami, velkou část času věnuje také své přítelkyni a dvěma, již dospělým a krásným dcerám Nikole a Kristýně.

Mobirise

František Novotný

Poslední medailon Kluků z plakátu pro rok 2021 patří pražském hasiči, který se ale na stránkách kalendáře neobjeví, byl totiž tím, kdo se brilantním způsobem zhostil role fotografa. To, že umí fotit modelky se o něm ví, ale že se mu podaří vystihnout tak skvělým způsobem i muže, své kolegy, to bylo možná překvapením i pro něj samotného. Fanda dal mé představě neuvěřitelný styl a glanc a v konečném výsledku předčil všechna má očekávání. Myslím, že jednoznačnou výhodou samotného focení byl fakt, že fotil kolegy, takže částečně odpadl stud ze strany modelů a zároveň focení probíhalo v jemu známém prostředí, totiž na hasičské stanici.
Fandovi jsem vděčná za to, že do tohoto projektu šel bez jakýchkoli pochybností, strávil nad přípravou samotného focení a následnou úpravou fotek a grafiky tolik času, že mu to zřejmě ani nemám, jak oplatit. Velmi si vážím, že svůj talent a um vložil do tohoto projektu a pevně doufám, že pokud budeme naši charitativní akci pravidelně opakovat, bude to právě on, kdo bude pokaždé stát na té neviditelné straně objektivu.
Dámy a pánové, pražský hasič, velitel družstva, talentovaný fotograf, kamarád a také KLUK Z PLAKÁTU.

František Novotný 43 let. (Fanda)

Fanda vstoupil do řad Hasičského Záchranného Sboru hl. města Prahy v roce 1999. Ve svých začátcích působil na stanicích v pražských Satalicích a Krči, kde byl současně v lezeckém družstvu. V roce 2009 se stává velitelem družstva na stanici Chodov a od letošního léta působí na trojce, tedy na stanici v pražských Holešovicích. Mezi tím si v letech 2007-2012 střihnul studium na Policejní Akademii, je v týmu posttraumatické péče a je také lektorem ve flashover kontejneru ve Zbirohu.
Za ty dlouhé roky u sboru vyjížděl ke stovkám různorodých zásahů. V souvislosti se stanicí Krč zmiňuje sebevrahy, v jeho vzpomínkách na zásahy také figurují požáry tržnice SAPA, haly v pražské Hostivaři a desítky bytů a průmyslových hal. Samozřejmě velké množství dopravních nehod a technických výjezdů obecně, stejně jako povodně a větrné smrště jako byl Kyril, Ema a další.
Aby té hasičiny neměl málo, v rámci projektu HASÍK vyučuje děti na základních školách v oblasti požární ochrany, je členem SDH Písnice, kde se věnuje zase hlavně dětem a současně i svému malému synovi, který je členem mladších žáků. Byl učitelem na střední škole TRIVIS, kde se zaobíral hlavně tématy jako Průmyslové havárie a Živelné pohromy, nyní se angažuje v rámci FTVS – krizová komunikace.

Ze sportů ho zajímá hlavně amatérský kickbox, kolo, ferraty se synem a volný čas tráví se svou rodinou.
Za zmínku ale určitě stojí jeho největší koníček a vášeň týkající se fotografování. Tady si dovolím menší reklamu, kterou si Fanda sakra zaslouží. Fanda totiž fotí od portrétu, přes glamour až po akt. Troufám si říct, že z každé ženy skrze svůj foťák udělá neuvěřitelnou kočku. Fotil taky třeba kolekci oblečení pro módní návrhářku, nějaké ty business portréty, také profilovky zaměstnanců pro firmy na webové stránky, ale třeba i prostory pro webovou prezentaci. Jeho webovky jsou nyní ve výstavbě, nicméně v případě zájmu o jeho um, pište na email: frantisek@fotovision.cz.

Kontakt

Kateřina Procházková Havlíková
Jednatel firmy
Company executive

Vedoucí lektor metodiky dekontaminace OOP a ZOH Chief lecturer of PPE and firefighting clothing decontamination methodology

Telefon: +420 722 778 307
Asistent: +420 739 611 716

Email: katerina.havlikova@kthchem.cz
info@kthchem.cz

Kontakt

KTH CHEM s.r.o.
Komořanská 326/63
143 00 Praha 4 Modřany
IČO: 08126313
DIČ: CZ08126313

Společnost je zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C 313425

Sídlo firmy

Komořanská 326/63
Praha 4 Modřany
143 00

Telefon:
+420 722 778 307
+420 739 611 716

Sklad/kanceláře

Získali jsme certifikát
"Prověřená Společnost"

Získali jsme certifikát
"Prověřená Společnost"

© Copyright 2024 kthchem.cz - All Rights Reserved